S první fretkou jsem se setkala cca v roce 96-7 když mi byly nějaké 3-4 roky. Tehdy jsem navštěvovala MŠ na Klamovce a paní ředitelka Dáša (víc Vám už nepovím, protože si to už bohužel sama nepamatuju :-) ) Tam měla v kanceláři klec s freťulí. Do tohohle zvířátka jsem se na první pohled zamilovala, takže když jsem se pak o cca 15 let později rozhodovala, volba byla vcelku jasná. FRETKA.
A jak jinak, potřebovala jsem zvířátko zachránit. Obhlížela jsem tedy stránky útulků, ale nikde bohužel zrovna žádný nalezeneček nebyl. Nakonec jsem našla Ládíka na webovkách fretek na půdě. Bohužel však zrovna tou dobou byly s tímto útulkem nějaké problémy a s paní jsem ztratila kontakt. Jenže doma všechno připraveno a z počítače na mě koukal na bazaru půl roku starý freťáček z Budějic, který hledal domov pod značkou "daruji".
Pána jsem kontaktovala a frčeli jsme s půjčenou přepravkou na jih. (Vypichuji fretku jsem do té doby nedržela v ruce). Pán mi na náměstí v Budějicích doslova "přendal freťáčka do mojí přepravky" a já netušila co mě čeká. INFO: nekastrovaný, 14 dní nekoupaný, takhle vypadá kousnutí, krmený byl namočenými psími granulemi a říkáme mu prostě TCHOŘ.
Prvních pár dní, než jsme si zvykli my dvounožci, i čtyřnohý říjný chlapec stálo zato. Sežral doslova na co přišel (a tím nemyslím jen potravu, ale i nás). Verdikt byl jasný. Kluk je v plné říji. Půjdeme kastrovat. Kastraci jsme zvládli a k tomu náš vztah utužily společné "sympatie" k panu veterináři :-). Tak nějak jsme si přežívali a užívali Lojzíkovy "fretčí kusy", když přišlo veliké stěhování do minibytečku v Praze s obrovskou lodžií a zase bylo o Lojzíkovu osudu rozhodnuto. Byla mu vyrobena "superklec" a v létě se stěhoval na lodžii. To byl rok 2013 a s bydlením v Praze na mě přišlo nutkání vzít Lojzíka taky někam mezi lidi- nebo spíš fretky.
Co čert nechtěl- náš první fretčí sraz se odehrál na "místě činu" hned vedle mojí školky v Klubu Klamovka :-) a Lojzík se kamarádil jak s dvounohými tak čtyřnohými. A ze mě se stal šílený organizátor srazů :-). S tím přišlo i nevyhnutelné- nutná potřeba kamaráda pro Lojzíka. Protože jsem supernáročná, brala jsem první chovatelku co mi odpověděla na poptávku po miminkách na rok 2014. A protože se Lojzík snášel lépe s holčičkami, přibyla do naší smečky Světluška.
